Jsem ve třetím kole SONB
Pro Energy "FeeX" McKee

Yelver Sillow 1. díl /// "Miluju Vás"

15. listopadu 2011 v 19:08 | Energy McKee |  Psaná tvorba
Tramtadadááá....KONEČNĚ...První díl Yelver Sillow. Važte si toho, psala jsem to cca. pět dní. Né v kuse, ale každej den třeba třista slov ;-)...Dost keců, jdeme na to! :D

Ahojky, moje jméno je Yelver Sillow. Je mi 19 let a bydlím v deštivé Anglii, přesto, že jsem se narodila ve Švédsku. Nepatřila jsem mezi nějak extra hodné děti. Ve třetí třídě, jsem byla vyloučena ze školy, za sprejerství. Pak to bylo dobré, ovšem další průšvih přišel v osmé třídě, kdy mě učitelka viděla, že s kámoši kouřím marihuanu. Po deváté, jsem odešla z donucení mé mamky na internát. Z něj jsem odešla, když mi bylo 17, takže jsem tam byla jen dva roky. Když jsem měla 18. narozeniny, už všechno bylo lepší. Bydlela jsem v podnájmu s kámoši Bleyem a Whienem. Měla jsem suprovou práci v malé kavárničce, a peněz celkem dost. Zkrátka, co jsem vypadla ze školy, můj život byl jak z pohádky. Ale každá pohádka má konec. A ta moje ho má taky.
Více v cč.

Když vám tu takhle vyprávím svůj život, vypadá to, že jsem ze všech těch průšvihů vyrostla. Zklamu vás. Nevyrostla, a někdy mám pocit, že ani nevyrostu. Ale nebudu vám tu říkat jen pár věcí. Začnu pěkně od začátku. Začnu u dne, kdy jsem se na jedné akci seznámila s Bleyem a Whienem. Jsem celkem vášnivá posluchačka hudebního stylu Trance. Proto jsem nemohla nechat ujít party zvanou Transmission. Věřila jsem ,že se tam dostanu. A také jsem věřila, že na lístky budu stát celkem dlouhou frontu. Ovšem fronta byla delší než jsem si myslela...
Vstala jsem hned brzo ráno. Byl hezký letní den. Šla jsem do koupelny, umyla jsem, se nalíčila, oblékla a vyšla z bytu. Než jsem bydlela s Bleyem a Whienem, měla jsem své místo v takovém mini bytečku v kavárně. Sloužil pro případné hosty, ale jelikož to byli opravdu jen "případní" hosté, šéf mi dovolil tam chvíli zůstat. Vyšla jsem zadním vchodem na ulici. Venku bylo sice sluníčko, které nádherně hřálo, ale také bylo velmi zataženo. Šla jsem na autobus a vystoupila jsem u TicketPro. Tam kde se prodávali lístky, nejen na Transmission. Přes fakt že bylo něco kolem půl sedmé ráno, tu bylo už dost lidí. Když jsem tam přišla, byl to spíš takový hlouček, ale pak tam přišli dva muži z ochranky a donutili lidi, aby utvořili frontou, která po utvoření vedla až skoro na druhý chodník, tudíž přes silnici. Opravdu jsem nechápala, proč stojím na konci řady, když jsem přišla relativně brzo a byla jsem mezi prvníma. No co. Stoupla jsem si na konec a čekala. Lidi postupovali neuvěřitelně pomalu, takže po takových 20 minutách, jsem se začala neskutečně nudit. Zabavovala jsem se jen posloucháním rozhovoru dvou kluků, co stáli za mnou. Bavili se, nebo spíše hádaly který z tranceových producentů je lepší. "Stejně letos bude Buuren hvězda a s ATBem se můžeš jít vycpat". Začal rozhovor mladík, s černými vlasy, které byli celkem dost natupírované do výšky a tyrkysovýma očima. "To že má dobrý tracky, ještě neznamená, že hraje suprově. ATB předvádí mnohem lepší show než Buuren, ať chceš nebo ne." Odpověděl mu kluk, s hnědými vlasy po ramena, a čokoládovými oči. Černovlasí odvětil: "Show není všechno, Buuren se stará o svoje fanoušky mnohem líp než ATB. Čokoláďák na něj lehce zvýšil hlas," Nekecej! Buuren se o svoje "fanoušky" nestará vůbec!!". Už to vypadalo jako dost vyostřená hádka. Nevím proč, ale něco i říkalo, že bych mohla lehce zasáhnout. Otočila jsem se na ně a s úsměvem prohodila: "Kluci, kluci. Nemá cenu se vůbec hádat, když všichni víme že nejlepší pařba je vždycky s Above & Beyond. Oba kluci na mě hodně překvapeně koukli. Černovlasý se usmál: "A heleme se, Paní se vyzná. Takže letos tě možná na Transmission uvidíme". Odpověděla jsem:" To si pište!" .Byli bychom se rozpovídali víc, ale to už jsem byla u okýnka. Zaplatila jsem lístek, dala jsem si ho do peněženky a šla jsem zpátky k autobusové zastávce.
Byla jsem skoro v půli cesty, když najednou jsem za sebou uslyšela známý hlas."Hééj bělovlásko". Otočila jsem se .Byli to ti dva kluci co stáli ve frontě za mnou. Řval na mě ten s černými vlasy. Čokoláďák do něj strčil." Vole, nevidíš že ty vlasy má světle růžový?!".Pobaveně jsem se zachichotala. "Co potřebujete kluci?". Vypadali celkem nervózně, takže jim nebylo moc rozumět. "No víš, my náhodou jestli nechceš na kafe."Celkem mě udivilo, že jsem se takovým podivínům za ty 3 minuty zalíbila natolik, že mě hned někam chtěli vzít. Klidně bych šla, ale s sebou jsem měla jen peníze na lístek. "Promiňte kluci, ale nemám s sebou už žádný peníze. "Kluci vypadali trochu zklamaně. "To nevadí, zveme tě!" No, tak tady to máme. Dva celkem hezcí kluci mě zvou na kafíčko. Souhlasně jsem se zasmála, a s kluky jsem šla-směr Starbuck´s Coffe. Když jsme přišli dovnitř, skoro nikdo tam nebyl. Bylo něco okolo jedenácté ráno. Sedli jsme si. Čokoláďák znovu vstal a zeptal se nás: "Tak co si dáte?". Černovlasý si dal dvojité presso, čokoláďák kapuccino a já kakao. Když nám přinesly naše pití, začala jsem konverzaci: "A jak se vůbec jmenujete?". Čokoláďák se představil jako 19ti letý kluk-pařmen. Jmenoval se Whien Grete. Černovlasý byl Bley Grue, živil se jako číšník v jednom celkem slaným klubu. Bylo mu 20.Whien byl celkem děvkař, ale zato celkem sympatický. Se školou těl celkem podobné jako já .Ale na intru byl už od 10 let. A taky tam se "naučil" poslouchat Trance, a zamiloval si ho. Rodiče mor rád neměl, takže se s nimi naposled viděl právě ten den, kdy ho dali na internát.


Bley byl o něco hodnější. Po základce odešel na vysněnou hotelovku, aby se stal číšníkem. Bavilo ho to, a díky tomu brzo pingloval v jednom luxusním klubu "Eksactli".A právě tam se seznámil s Whienem.

Ten den dostal Whien ředitelskou, a byl jen kousek od vyhazovu. Samozřejmě z toho nebyl zrovna dvakrát šťastný. Objednal si u-tehdy neznámého- Bleye panáka, a koukal po klubu. Na parketě tancovalo spousta pěkných holek, pomyslel si Whien. Ale neměl vůbec chuť se něčím takovým zaobírat. Zrovna chtěl zavolat Chrisovi, jeho spolubydlícímu, ať mu všechny jeho už sbalené věci dá vedle postele. Už vytáčel číslo, když v tom uslyšel v místnosti za barem, kde seděl, ránu. Po ní následoval křik. Dost silný na to aby ho slyšel Whien, ale také slabý aby byl jediným posluchačem. Špatně křiku rozuměl. Ale nejspíš se hádal nějaký pár. Slyšel věty jako "Já jsem tvoje holka", které nejspíš patřili nějaké ženě . Mužský hlas zase říkal něco ve smyslu "Je to můj život", nebo "Tak pojď se mnou". Ozvala se další, větší rána. Pak ticho. Ten kluk co řval-Bley, rozrazil dveře a zamířil k Whienovi. Zeptal se ho jestli si ještě něco dá. Whien místo toho co by asi Bley čekal, odpověděl: "Holky jsou svině co?". Bley ze zarazil. Podezřívavě si Whiena prohlédl a potom řekl: "No...To jsou. Neznáš nějakou kočku? Mám doma volný místo." Whien se ho chtěl zeptat jestli by u něj nemohl třeba jen na den přespat on, ale nechtěl aby to vyznělo jako že je na kluky. Chvíli koukal do prázdné skleničky. A pak na Bleye spustil: "Hele je mi 17, nejspíš mě vyrazej z intru. Jsem celkem pařmen a miluju Trance. Taky rád balím holky. A někdy zahulím. A nemám kde spát protože všichni mí kámoši jsou u svejch rodičů nebo zůstali na škole. Nemůžu přespat u tebe? Fakt jen na chvilku než si něco najdu."

Bley se na Whiena koukl ještě udiveněji. "Děláš si srandu?, odpověděl, a Whien tušil že dneska a příštích pár let nejspíš bude spát pod mostem, "To víš že můžeš!!"Vykřikl skoro na celý klub Bley. Whien se usmál. Bley se ale ještě vážně podíval na Whiena a ledovým hlasem mu řekl: "Ale, žádný kurvy v mém domě, a žádný přiopilci z parties","Jo a ještě...k tý trávě si můžeš přidat i extázi. Trochu na tom ujíždím když někam jdu. "A zbytek večera byl prý jako ve filmu. Povídali si, Whien si skočil pro věci které mu jeho kámoš přivezl až před klub, a po zavíračce šli spolu k Bleyovi domů.

Tak ukončili kluci svoje vyprávění.Viděla jsem v jejich očích takový ten výraz, že jsou i celkem pišní na to že spolu bydlí.Whien ještě dodal: "Ale musím přiznat, že tu první noc jsem si fakt připadal jak homouš."To už jsme se smáli společně.Chvíli jsme po sobě koukali. Moc se mi to ticho nelíbilo, takže jsem musela něčím začít další konverzaci. Čímkoliv."No, a jak se těšíte na letošní Transmission?".Whien se zase zasmál: "No myslím, že ten rozhovor co jsi slyšela když jsme stáli frontu za lístky mluví za všechno."..."No comment. "Dodal Bley.Měli celkem pravdu. Byl to opravdu ""no comment"".Bley to chtěl nejspíš zdůvodnit. "Jsme kámoši na život a na smrt, ale když dojde k muzice, trochu to skřípe". "I když každý posloucháme stejný žánr, vložil se do toho Whien, "Neshodneme se na interpretovi". "Bley má radši takový klouzačky jako Buuren, nebo Markus Schulz, a já zase trochu tvrdší jako je ATB nebo Dash Berlin". "Schulz není žádná klouzačka hovado!", zvedl na Whiena hlas Bley.
Moc se mi nechtělo poslouchat dialogy z jejich-pravděpodobně- nekonečné války DJů, takže jsem přešla na lehčí notu. "Ale na Above & Beyond, se shodneme všichni, ne?". To už mi kluci dali za pravdu, a vypadalo to, že se mi podařilo je usmířit. Když Bley dojedl sušenku, co dostal k Pressu zeptal se mě:" Dost o nás, řekni nám něco o sobě." Věděla jsem, že tahle otázka příjde. Jen jsem nevěděla, že takhle. Absolutně jsem nevěděla, co mám říct. Cítila jsem, jak se mi bude klepat hlas, až budu mluvit. Moc jsem nepřemýšlela nad tím co řeknu, takže jsem na ně vyjela:"No...Nedávno mi bylo 18, bydlím a pracuju v kavárně na Belton Street, mám ráda Trance, a když přijdou do kavárny dobrý lidi, občas si dám trávu." Vypadalo to že jsem na ně udělala celkem dojem". Uff..jsi borec Yelver, říkala jsem si v duchu. "Tak to máme hodně společnýho, nechceš s náma někdy vyrazit zapařit nebo jít jen tak ven?" Znovu se mě zeptal Bley. S radostí jsem odpověděla že klidně. Starbuck´s se začalo plnit lidmi. Všichni tři už jsme dopili svoje pití, takže jsem zaplatili (kluci to zatáhl teda i za mě, musím jim to někdy vrátit!) a vyšli jsme ven. To hezké ranní sluníčko se za těch pár hodin, změnilo v hnusné deštěm nasáklé, šedivé mraky .Byl čas se rozloučit, pokud jsem nechtěla do kavárny přijít, jako rozmočený piškot v čaji. "Tak ahoj kluci, jste vážně fajn, a určitě spolu někdy nějak vyrazíme. Rychle jsem běžela abych jen taktak stihla autobus. Stihla jsem z autobusu ještě klukům rychle zamávat. "Jsou fakt bezva", pomyslela jsem si.
Když jsem dorazila domů, bylo něco kolo půl druhé odpoledne. Doma jsem si napustila pěkně horkou vanu a dala jsem si do ní všelijaké sajrajty na uklidnění. Pak jsem se pěkně zachumlala s notebookem do postele a srkala k tomu kakao. Skoukla jsem email, YouTube, Facebook a pak jsem jen tak brouzdala po internetu. Asi po dvou hodinách už mě to přestalo bavit.Dala jsem notebook na stůl a....nakonec jsem usnula. Zdál se mi opravdu bláznivý sen. Zdálo se mi, že jsem se proměnila v rádio, a všichni na mě pořád něco mačkali. A mačkali tak dlouho, až mi praskly ty malinkaté repráčky. Když jsem se vzbudila, a projížděla jsem si ten sen znovu, nevěděla jsem, jestli se mám začít smát, nebo strnout hrůzou. Vzbudila jsem se okolo 3. hodiny ráno. Venku byla ještě tma. Nevím, co mě to napadlo, ale chtěla jsem se trochu projít. Oblíkla jsem se a vyrazila. Prošla jsem malé náměstíčko a rozhodovala jsem se, jestli mám jít dál městem nebo jít do parku. Rozhodla jsem se pro park, přesto že mě neskutečně děsil. Ne kvůli tomu, že by tam mohli bát uchyláci, ale kvůli tomu že mám prostě z parků strach. A lehce i ve dne. Nevím proč, ale něco mě na nich děsilo. Přesto jsem celkem odhodlaně šla všlapanou zahradní cestičkou mezi stromy, keři, plevelem a bůhvíčeho ještě. Moc jsem toho nenachodila, ale boleli mě nohy, tak jsem si sedla na lavičku a jen tak se rozhlížela po parku. V tom našem zrovna lampy nebyly, takže jsem toho moc neviděla. Zavřela jsem oči a poslouchala to krásné ticho. Najednou jsem v něm uslyšela kroky. Rozhlížela jsem se kolem sebe, ale nic nebo nikoho, jsem neviděla. Cítila jsem že je někdo, nebo něco za mnou. Hrozně jsem se bála a snažila jsem se uklidnit. Když v tom mi někdo sáhl na ramena a řekl: "Baf!". Zaječela jsem na celý park a vyskočila jsem z lavičky. Uslyšela jsem smích a pak ten někdo řekl: "No Yelver, ty jsi teda strašpytel". Z hlasu jsem poznala že to byl Whien. Přistoupila jsem k němu blíž a zeptala jsem se ho:"Whiene co tady děláš? A proč mě kurva takhle děsíš?!".Whien se zase zasmál, ale pak trochu zvážněl. "No ten šmejd Bley mě vyslal pro vodku. No a tebe jsem chtěl vystrašit jen se srandy. Promiň. "Jeho pěknou omluvu jsem přijala a zeptala se ho jestli můžu s ním. Souhlasil. Cestou jsem se ho zeptala proč v tuhle hodinou chtěj vodku. "No..Ona nám nějak došla, a Bley měl zrovna dobrou náladu, protože jsme měli doma takovej mejdánek.No a on že bez vodky to není ono. A beztak jí potřebujem do zásoby. "Nic jsem neříkala. Radši. Byla mi trochu zima a chtělo se mi domů. Ale nemohla jsem jen tak odejít. Byli jsme u nějakého ťanamského nonstop obchůdku. Vešli jsme do něj a Whien se hned začal rozhlížet po pití. Nějak se s tím nepáral. Rychle to oblíhnul vzal tu nejdražší vodku a vzal si k ní ještě whisky. Když jsme vyšli, zeptala jsem se ho: "Neříkal jsi že chcete jen tu vodku?". "No počítal jsem s tím že s k nám ještě na chvíli stavíš. A whisky máš ráda ne? ".Sice jsem netušila jak mohl zjistit že mám ráda zrovna whisky. Ale moc se mi k nim nechtělo. Už mi opravdu byla zima, a byla jsem celkem unavená. A taky jsem musela od 9 ráno do práce. "No víš, já už bych radši šla. Nechci přijít pozdě do práce a taky mi je zima." .Whien byl ale neodbytný. "No táák. Bude to fakt jen chvilka. A aspoň se podíváš, jak to u nás vypadá. "Ještě chvíli mě přemlouval, a nakonec jsem se nechala ukecat. Zjistila jsem že bydlí ode mě celkem blízko. Jen pár desítek metrů. Bydleli v bytě, v prvním patře. Než jsme k nim přišli Whien ještě dodal: "Pokud se tu nechceš moc zdržovat ani si nesundavej boty. Na čistotě nějak extra nelpíme." Neměla jsem v plánu se zdržovat vůbec, ale i tak jsem si je sundala. Chodbičku měli celkem malou .Všude se váleli nějaké boty a sem tam i bundy. Whien mě zavedl do obýváku, kde byli obrovské repráky, počítač a sedačka. Bley seděl u počítače a něco nejspíš dělal na Facebooku. Whien na něj křikl:"Pití se nese, a jedna malá slečna taký."Bley se neotočil pořád koukal na monitor. Pak řekl: "Hele čumim na profil tý Yelver. Je celkem kočka.A taky pěkná hulička. Tolik fotek s trávou nemáš snad ani ty.A věděl ty že miluje kakao a whisky?".Měla jsem co dělat, abych nevybuchla smíchy a zároveň na Bleye nevletěla že mi čumí na fotky, a profil vůbec.Whien se he ho zeptal:"Hej vole, posloucháš mě?.Bley odvětil:"Joo máš sebou ten chlast já vim.Ale tu kurvu tady nechci na tom jsme se dohodli ne?".Whien na něj zařval:"Ty debile to není kurva, ale Yelver!!".Bley zvedl oči od monitoru, otočil se směrem ke mě a k Whienovi a s otevřenou pusou řekl: "To si kurva děláš prdel?!To mi chceš říct že tady o ní melu jak se sexy a ona za mnou stojí celou dobu? Tak to jsem v hajzlu co?". Všichni jsme se dokořán rozesmáli. Byl to fakt trapnej a neuvěřitelně vtipnej moment.Whien odnesl pití do kuchyně, vrátil se a řekl:"Tak Yellí tohle je náš bejvák"."Jak si mi to tyvole řekl?!"."No Yellí.Můžu ti tak říkat ne?".Řekla jsem že jo, a celkem se mi to i líbilo.Bley se mě zeptal:"Jak dlouho se tu chceš zdržet?" .Když jsem odpověděla že bych už vlastně chtěla jít, viděla jsem v jeho i ve whienovo očích výraz, že musí udělat cokoliv aby mě tu udrželi.Bley se zvedl a vzal mě do kuchyně se slovy:"Tak si aspoň něco dáme ne?".Nalil mi whisky, sobě a Whienovi vodku a vrátili jsme se zas do obýváku. Začali jsme si tak různě povídat o hudbě, počítačích, partyes a tak různě. Mezitím jsem si vůbec nevšimla že kluci mi stále dolévají whisky, i když jsem jí neměla uplně dopitou. Čím víc jsem pila, tím víc se mi u nich líbilo. Z obrovských repráků se linul Trance, všude měli lávové lampy, které spolu s voňavýma tyčinkami vytvářeli nádhernou atmosféru. Když začala hrát písnička ATB-Ecstasy řekla jsem:"Jéé to je zrovna moje oblíbená písnička!". Whien nabrhnul:"Tak si zatancujeme ne?". Normálně bych to asi neudělala, ale měla jsem v sobě té whisky celkem dost, takže jsem šla doprostřed pokoje a začala tak s Whienem trsat. Bley na nás chvíli koukal a pak lehce zvýšeným hlasem řekl: "Vole a to tady budete pařit takhle bez ničeho, jo?" Vstal zhasl lampy a pustil malá laserová světýlka všech barev. V tu chvíli jsem se cítila jako na nějaké obrovské pařbě a bylo mi neuvěřitelně fajn. Brzo jsem se přestala lehce ovládat, takže jsem to tam celkem rozjela. Pořádně jsem si lokla whisky a začala tam pařit. Kluci na mě rychle koukli, ale vypadalo to že jim to nevadí. Naopak. Přidali se ke mě a začali jsme si to všechno nehorázně užívat. Kurva to bude kocina, budu mít ostudu, a jestli to skončí tak jak nechci aby to skončilo ještě si o mě budou myslet že jsem jak děvka. Takový myšlenky by se mi honili hlavou, kdybych neměla bych v sobě nejmíň půl litru whisky, a neposlouchala a netančila na ten božský Trance s dvěma, celkem hezkými kluky. Když skončila písnička, Whien navrhnul: "Když seš taková hulička, určitě bych nebyla proti si trochu dát ne? ". Jak říkám, normálně bych se mu vysmála že ne, ale byla jsem tak odvázaná že jsem souhlasila. Brzo mezi náma koloval malej špíček, a po troškách jsme popotahovali. Za chvilku jsme se začali nehorázně všemu smát, a měli bezvadnou náladu. Zase jsme začali tančit. Pak se všechno začalo trochu točit a já spadla. Vůbec jsem se tomu nedivila. Byla jsem ještě na čtvrtku při smyslech, takže jsem dobře slyšela i rozuměla. A ještě trochu viděla. Ale na mluvení to fakt nebylo. Kluci po mě chvilku koukali, pak vypli hudbu, sklidili ze stolu skleničky, otevřeli okna a přemýšleli, co se mnou udělají. Začal Whien: "Hej, vona je fakt bomba. Ale co s ní jako budeme dělat?". Bley chvilku přemýšlel: "Nemám tušení. Asi jí odneseme do ložnice. Co jinýho s ní chceš dělat?". Whien se na Bleye podíval, něco mu pošeptal a pak na něj Bley zařval: "Debile uchyláckej. Není to trochu blbý něco si začít s polosjetou, na mol opilou, a napůl při smyslech s holkou kterou znáš dva dny?. Whien se tvářil trochu uraženě, ale asi mu došlo, že to co on měl namysli, asi nebude nejlepší nápad. Bley mě pak vzal do rukou a odnesl mě do ložnice. Přinesl deku, přehodil jí přese mě a sedl si naproti mě. Když přišel Whien, chvilku stál a pak si sednul na zem vedle Bleye. Byli chvilku ticho a jen tak koukali po mě a okolo. Pak Bley zase mluvil: "Je mnohem hezčí než Broklin." Whien na něj zvýšil hlas:" Pičo, hlavně teď nemluv o Broklin. Kazíš to!!". "Soráč", špitl Bley. Ještě si o něčem povídali (předpokládám, že o mě) a pak usnuli. Whien ležel na zemi, a Bley na jeho posteli. Brzo jsme všichni tři spali jako zabití. Cítila jsem se skvěle. Bylo něco okolo sedmé ráno, když jsme se začala jakžtakž probouzet.
Pohled mi sjel na hodinky. Sakra!! Přijdu pozdě do práce! Pomalu, ale zároveň rychle jsem vstala. Proplížila jsem se do obýváku pro oblečení, oblékla jsem se, a rychle ze dveří. To byste museli vidět ty sprinty, jak jsem běžela do kavárny. Přišla jsem celkem brzo. Dokonce jsem tam byla snad o půlhodiny dřív. Šla jsem do svého mini bytečku, kde jsem se převlíkla, umyla, nalíčila, učesala a další věci které dělám, den co den. Měla jsem ještě čas, tak jsem ještě koukla na internet. Na Facebooku žádost o přátelství od Whiena a Bleye. Bez váhání jsem potvrdila. Na YouTube žádné nové komentáře. Takže jsem ještě projela takové weby, které nestojí za napsání. Někdo zaťukal na dveře. Šla jsem a otevřela. Byl to můj šéf. "Dobré ráno Yelver, máš tam první zákazníky tak pojď". První zákazníky?! Lidi chodili až po obědě a ne takhle brzo ráno. Šla jsem teda do kavárny. No jasně to jsem si mohla myslet. U stolu seděli Whien a Bley. Šla jsem k nim a snažila se co nejvíc dělat, že je neznám. "Dobré ráno, co si dáte?". Všimla jsem si na Whienovi toho výrazu, že by za chvilku vybuchnul smíchy. Sykla jsem na něj: "Jestli se někdo z kavárny dozví, co jsme včera u vás dělali, mám mega průser, a můžete za to vy! Zdálo se, že mojí poznámku zcela ignorovali, protože Bley řekl: "Já si dám jedno presso, a Whien si dá horkou čokoládu." Šla jsem za bar, a dělala jim tam kafe a čokoládu. To jsou zmetci, říkala jsem si v duchu. Přinesla jsem jim na stůl pití a šla zase zpátky za bar. Pitomci… Kdyby nepřišli takhle brzo, mohla jsem si ještě na chvilku zdřímnout. Koukala jsem na ně. Tvářili se úplně v pohodě. Jako by se včera večer nic nedělo. Počkat! Co když se vážně včera nic nedělo. Co když se mi všechno jenom zdálo. Tahle myšlenka mě nenechala v klidu, takže jsem se jich šla hned zeptat. "Hele kluci, byla jsem včera u vás ne?". "Jasně že byla, odpověděl Whien. "A pěkně si to tam rozjela, divím se, že si dneska taková v pohodě.", Dodal Bley. S úsměvem jsem odpověděla: "To víte, nesmíte si to nechat stoupnout do hlavy." A zase jsem odešla zpátky za bar. Trochu jsem jim lhala. Bylo mi celkem špatně. Přece jenom, láhev whisky není nejlepší pití, které hodláte vypít za jednu noc. Čas ubíhal, a lidi přicházeli. Naše kavárnička je vždycky celkem naplněná, takže se divím, proč jsem tady pořád jenom jediná servírka. Kluci pořád byli tady. Přitom už měli dopito. Šla jsem k nim: "Promiňte kluci, ale jestli máte dopito jděte, ať sem můžou další lidi." "Jasně." Odpověděl Bley. Zaplatili a šly. Vzala jsem si knížečku, do který se dávají ty peníze. Pracuju tady už 3 roky, a pořád jí nemůžu přijít na jméno. V knížečce byl kromě peněz, ještě malí papírek. Jasně, to jsem si mohla myslet. Ale co, přečtu si to. Stálo tam: "Díky za suprovej večer. Vypadá to, že se Whien to tebe zabouchnul. Kdybys chtěla někdy přijít, vždycky můžeš. Bley J" Ahá tak takhle to je. Whien je do mě zamilovaný? No to mě potěš. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost. Normálně jsem dodělala směnu, a nevšímala jsem si toho. Na večer, jsem umyla stoly, dala židle nahoru, připravila věci na druhý den.
Pak jsem šla zpátky do svého mini-bytečku. Neuplynula ani minuta a někdo zase ťukal na dveře. A byl to zase šéf. "Promiň Yelver že tě takhle otravuju, ale potřebuju s tebou fakt naléhavě mluvit." Netušila jsem co by to mohlo být, tak jsem ho pozvala dál. Spustil: "Víš, tohle je pokoj původně pro hosty. A dostal jsem zprávu, že by Londýna měla přijít pěkná kopa turistů. A já nemůžu riskovat, že kdyby se chtěl někdo ubytovat, budeš tu ty." Mám se odstěhovat?" Nevěřícně jsem na něj koukala. Kde budu bydlet? Nemám kde jinde bydlet. "Je mi to líto Yelver, ale peníze jsou peníze. Kdybych mohl, našel bych ti jiné místo, ale bohužel nemůžu." "Kdy se mám odstěhovat?" Zeptala jsem se ho s takovým výrazem, že bych mu nejradši něco udělala. Zvedl se a zamířil ke dveřím "Bylo by dobré tu nebýt do pozítří. Ahoj Yelver a promiň." A odešel. Co jen já budu dělat? Nenapadalo mě vůbec nic. Na hotel nemám. Na nějaký podnájem taky ne. A kamarády taky ne. Počkat!! Ne to ne. Nenechaly by mě tam. I když. Zkusím jim zavolat. Šla jsem si pro mobil, ale vzpomněla jsem si: "Sakra vždyť já nemám jejich čísla." Nezbývalo mi nic jiného, než k nim přijít domů. Sundala jsem si zástěrku, rozdělala vlasy a s takovým polo-během jsem k nim šla. Byla jsem u nich před dveřmi, ale neměli ani zvonek, a do takových hezkých dveří se i nechtělo bušit. Tak jsem vyšla zase ven a zaťukala na okno. Otevřel Whien." Jé ahoj Yelí, už ti jdu otevřít." Whien mi otevřel, a pozval dál. " Bley je doma?" Zeptala jsem se. " Jasně že je, jsme skoro pořád doma. Když není noc." Sundala jsem si boty, a šla do už známého obýváku. Bley tam seděl a stříhal trávu. Whien si sedl vedle něj a zeptal se:" Tak copak od nás potřebuješ." Vybalila jsem na ně tu historku, že jsem bydlela v pokoji pro hosty v kavárně, ale že šéf říkal, že to místo potřebuje, kdyby se chtěl nějaký turista ubytovat. A že teď nemám kde bydlet tak jestli…"Jasně že můžeš!" Přerušil mě Bley. Koukala jsem na něj s otevřenou pusou: "To si to ani nechceš rozmyslet?". "Co by rozmýšlel. Jsi sympatická, hezká, chytrá. A beztak. Proč bychom tě tu nemohli nějaký čas nechat." Úplně mi došli slova. Z krátkého šoku mě vytrhl Whien: "Tak si dojdi pro věci, ne?" Beze slov, jsem vstala, obula se a šla zpátky domů zabalit si věci. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že souhlasili. Stále trochu omráčená, jsem balila věci do tašek. Nejvíc práce mi asi dalo balení líčení a různých takových věcí. Mám těhlech věcí celkem dost, a hlavně je mám dost rozházené. Balení toho všeho mi trvalo asi 2 hodiny a půl. A teď je ještě odtáhnout ke klukům. Nebyla moc těžké, ale bylo jich hodně. Když jsem byla asi 13 metrů před bytem, vyběhl Bley s Whienem a pomohli mi tašky odnést dovnitř. Když jsme k nim dorazili, z ložnice se linula nádherná vůně. "Co to je?" zeptala jsem se, a zároveň nasávala tu nádheru. Bley se rozesmál: "To se zeptej Whiena, ten tam zapaloval nějaký sračky. Byla jsem hrozně zvědavá, co to je. Položila jsem tašky na zem a šla otevřít dveře. Whien na mě křikl a chtěl mě zastavit: "Ne Yelver, ještě to není…." Nestihl to doříct. Otevřela jsem dveře. "Panebože!" vykřikla jsem na celý byt. Všude byli rozházené plátky růže. Místo dvou postelí tu byla palanda, pod ní postel a ještě jedna postel. Na oknech hořely svíčky, ze kterých se táhnula ta nádherná vůně. Do toho všeho hrála z počítače písnička od Dashe Berlina- Man on the run. Vrátila jsem se ke klukům do chodby. Zeptala jsem se: " To jste udělali pro mě?" Bley s Whinem odpověděli naráz : "No vlastně jo, aby ses tu měla dobře." Cítila jsem, jak mi po tvářích tečou slzy. Objala jsem je: "Miluju Vás !"

Ještě ten večer, jsme si udělali malej mejdánek. Večer v posteli (spala jsem nahoře na palandě, jupí) jsem přemýšlela, jak jsou Whien s Bleyem hodní. Otočila jsem se na bok, zavřela oči a chystala se spát. Když v tom jsem uslyšela Bleye jak křičel: "Do prdele, kurva. Kde jsou?!!"
____________________________________________________________________________
A samozřejmě tu máme pár otázek.
1. Jak se ti líbil první díl? Jsou ti Yelver, Whien a bley sympatičtí?
2. Líbí se ti ta jména? Jestli ano, proč? Jestli ne, proč?
3. Co délka? Vyhovuje ti. Nebo by jsi chtěl/a kratší, delší
4. Proč myslíš že Whien nadával?

Těšíš se na další díl? Budeš ho číst?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sunny Star Sunny Star | Web | 16. listopadu 2011 v 15:17 | Reagovat

máš u mě koment pro tebe a mimochodem mám odpovědi:
1. první díl byl super ;-)
2. Jj... Jména jsou super, když jde u mě o jména tak jsem na suchu a poslední dobou to jde docela dost vidět XD
3. A není to jedno, když se ti něco líbí tak je délka fuk x)
4. Mohl být víc v klidu, ale nejsem proti zporům to dává příběhu ten důležitý komflikt a šmnc XD

2 Ivulínek Ivulínek | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 16:19 | Reagovat

Trochu delší ne?? :D

3 Amálka. Amálka. | Web | 16. listopadu 2011 v 17:18 | Reagovat

1. Užasnéj, dokonalej, wááá<'33.
2. No, trošičku.. Nejlepší jméno je 'Bley' - Blej - Zvracej :'DD.
3. Né, nevyhovuje. Víš jak dlouho jsem to četla?!:DDD Kratší;).
4. Protože je to debil:D:D.

4 Zozie Zozie | Web | 16. listopadu 2011 v 19:04 | Reagovat

1. Jůů super! :D
2. ajó..:D
3. Katší! četla jsem to nemíň půl hodiny! :D
4. nevim jebalo mu:)

Kdy bude další díl? :D :O

5 niky-avril niky-avril | Web | 16. listopadu 2011 v 19:50 | Reagovat

Teda teď na čtení nemám náladu,ale příští týden si to určitě přečtu :-) pak ti sem napíšu ;-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama